Zbavte se stresu v práci jednou pro vždy

Nesnášíte stres? Vyhněte se práci s veřejností

Která zaměstnání jsou nejvíce stresující? Společnost CareerCast.com každoročně analyzuje míru stresu v jednotlivých zaměstnáních. Pro rok 2018 určila 10 těch nejstresovějších.

Na prvních příčkách jsou samozřejmě profese, u kterých je nebezpečí na denním pořádku. Jsou to vojáci, hasiči, policisté či piloti.

Na dalších místech jsou už zaměstnání běžná s malou mírou objektivního ohrožení. Jde o obory spojené s vystupováním a prezentací na veřejnosti, kontaktem s druhými osobami, sjednávání spolupráce a dodržováním termínů. Patří mezi ně novináři, televizní hlasatelé, výkonní ředitelé, promotéři, ředitelé pro vztahy z veřejností a překvapivě také taxikáři.

Stres nás však může potkat v jakémkoli zaměstnání. Podle průzkumu Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z roku 2015 je zaměstnání obecně zdrojem stresu pro 39 % Čechů.

V zaměstnání se setkáme s několika druhy stresorů, ale tím nejčastějším a nejsilnějším je pro mnoho lidí vztah s kolegy, nadřízenými, či podřízenými.

Jak spolupracovat s kolegy a nezbláznit se z toho

Nemusíme se všichni milovat, důležitý je vzájemný respekt, úcta a férové jednání. Jakmile jsou tyto vztahy narušené, začneme se stresovat.

Petr získal své vysněné zaměstnání. Ze začátku byl nadšený. Doma vyprávěl, co se nového naučil a jak ho práce baví. Postupně jeho nadšení upadalo. Za nějakou dobu už na zmínku o práci jen mávl rukou. Nedokázal si vybudovat dobré vztahy s kolegy. Ti mu nepomáhali a často i házeli klacky pod nohy. Třeba mu neřekli dostatek informací, aby mohl svůj úkol zpracovat správně. Petr se postupně uzavíral do sebe začal mít i vážnější zdravotní problémy. Nakonec z práce svých snů odešel.

Atmosféra, kde si spolupracovníci nepomáhají a jeden druhého pomlouvá je velmi stresující. Napětí může také vyvolávat šéf, který na své podřízené křičí, má přehnané nároky a neměří všem stejným metrem. Někdy tyto situace vedou až k šikaně v zaměstnání, kterému se říká mobbing nebo bossing.

Jak na takovou situaci reagovat? Pokuste se řešit konflikt promyšleně, konstruktivně a včas. Požádejte o pomoc spřízněnou duši, spolupracovníka, který se k vám chová vstřícně. Obraťte se na nadřízeného nebo ještě výš.

Špatné vztahy s kolegy řešte hned. Nenechte je přejít v šikanu. Zdroj obrázku

Nemám čas si ani odskočit

Máte práce tolik, že nevíte, kam dřív skočit a nestíháte si ani odběhnout na toaletu? Řekněte stop, protože vám to za chvíli přeroste přes hlavu. Druhým nejčastějším stresorem v práci je totiž přetíženost.

Marie vystudovala práva. Její studijní výsledky byly vždy výborné, a tak si velmi lehce našla práci v advokátní kanceláři. Protože vždy splnila, co měla, dobře a včas, dostávala stále více úkolů. Byla nadšená, jak se jí daří. Postupně zůstávala v kanceláři delší dobu po ukončení pracovní doby. Zlom nastal, když její vedoucí zůstala po úrazu několik týdnů v nemocnici. Marie musela převzít i její práci. Najednou se jí zdálo, že za 24 hodin se všechny denní úkoly nedají stihnout. Postupně zjistila, že nemá čas na rodinu, koníčky ani zábavu, přátelé se s ní pomalu přestávají bavit. Její zdravotní stav se zhoršoval, až úplně zkolabovala a skončila v nemocnici. 

Přetíženost zaměstnanců je častým faktorem stresu v práci. Hlavní příčinou přetíženosti bývá špatná organizace práce ze strany zaměstnavatele a neschopnost říci ne ze strany zaměstnance. Často jsou za ním také vysoké ambice zaměstnance a nepromyšlený time management.

Nebojte se říct „teď ne”. Požádejte o pomoc spolupracovníky a některé svoje úkoly delegujte. Nesnažte se být za každou cenu perfektní. Rozlišujte důležitost jednotlivých úkolů a podle toho jim také věnujte. Naučte se efektivně plánovat. Do svého plánu nekompromisně zahrňte i čas na koníčky a zábavu.

Je lepší se stresovat, než se ukousat nudou

Jedním z velkých stresorů v práci může být překvapivě naopak nevytíženost. Možná to zní až neuvěřitelně, ale nuda vás může velmi stresovat.

Pavel má už mnoho let stálé a jisté zaměstnání. Nastoupil hned po škole. V rodinné firmě se mu ze začátku líbilo. Pracovní náplň byla jasně daná, procesy stále stejné, žádná překvapení, žádné stresy. Po několika letech však zjistil, že se do práce přestává těšit. Každý den byl stejný, nic nového se nenaučil, většinu dne neměl co dělat. S přáteli si nerad povídal o práci, protože neměl o čem vyprávět. Postupně ztrácel energii a vitalitu. Paradoxně se začal cítit unavený a zničený. Začal toužit po náročnosti a odpovědnosti. Začal si hledat jinou práci.

Navrhněte svému zaměstnavateli inovace, které si sami vezmete a starosti. Řekněte si o odpovědnost za některé úkoly. Promluvte si s ním o své situaci. Případně si hledejte práci, která více splní vaše představy.

Ne každé místo, kam zapadáš, je to, kam skutečně patříš. Zdroj obrázku

Uhaste ten požár dřív, než bude pozdě

Stres spojený s faktory pracovního prostředí může pomalu přejít od syndromu vyhoření k vážným fyzickým i psychickým problémům. Mezi nejčastější nemoci ze stresu patří například: bolesti hlavy, zad, časté nachlazení, infekce, opary, vyrážky, problémy s trávením, ale také deprese, problémy s komunikací, chronická únava a mnoho dalších.

Řekněte si včas stop. Žádný stres za ztrátu zdraví nestojí. Zdroj obrázku

Příčinou stresu není stres jako takový, ale okolnosti, které k němu vedou. To je dobrá zpráva, protože to znamená, že nebojujete s žádnou neznámou obludou, ale s okolnostmi, které můžete ovlivnit.

Řešte problémy v práci včas a efektivně. A hlavně se nebojte změny.