4 příznaky, že je váš kolejní spolubydlící na dně. A jak mu (včas) pomoct
27. 7. 2018
-
Změny v každodenních návycích
Denní rituály se někdy mění, když člověk není v dobré duševní kondici. Běžné jsou hlavně změny ve způsobu stravování – dotyčný se začíná přejídat, nebo se jídlu naopak vyhýbá.
Že je něco v nepořádku, dokáže prozradit i množství spánku. Třeba vídáte svého spolubydlícího v jednom kuse pospávat – anebo si už ani nepamatujete, jak vypadá bez kruhů pod očima.
-
Změny v náladě
Moc se neusmívá? Mluví z něho nízké sebevědomí, stres či starosti? I to rozsvěcí pomyslnou varovnou kontrolku.
-
Sebepoškozující chování
To zdaleka neznamená jenom pořezané žíly na rukách ve stylu emo. Existuje celá škála projevů sebepoškozujícího chování. Jedním z nich je třeba i nadměrné pití alkoholu.
-
Změny ve společenském chování
Možná jste byli zvyklí, že s vámi hodně klábosil… ale teď je najednou pořád zavřený ve svém pokoji a vyhýbá se kontaktu s ostatními lidmi. Nebo naopak vyhledává společnost až nezvykle často.
Všimli jste si u svého spolubydlícího (či u svých blízkých) něčeho takového?
Můžete jim pomoct. A nepotřebujete na to být zrovna vystudovaný psycholog. Stačí málo – třeba tohle:
- Ptejte se. Možná se vás jen bojí/stydí požádat o pomoc. Když se jich sami zeptáte na jejich potřeby, touhy nebo strasti, dáte jim příležitost přesně říct, jak můžete pomoct.
- Připomeňte jim, že jste tu. Že se vám kdykoliv můžou svěřit. Že se zajímáte o to, jak se mají. Že jste tu… pro ně.
- Všímejte si náznaků. Jenom tak se naplno rozpovídat o svém trápení… to se každému nechce. Za to ale každý své bolístky aspoň naznačuje. Je to jako upustit sem tam nějakou tu slzičku, namísto toho, abychom se rovnou rozbrečeli jako želvy. Takže zkuste třeba něco jako: „Minulý týden jsi říkal, že jsi hodně unavenej. Co teď, jak se cítíš?“
- Zvěte je. Na oběd. Na párty. Do kina. Na procházku. I když si všimnete, že se jim poslední dobou nikam moc nechce, to ještě neznamená, že si neváží vašich pozvání. I když s vámi nepůjdou… stejně to chtějí slyšet.
- Praktická podpora. Emoční podpora je důležitá, o tom žádná. Ale i praktická pomoc může být pro kamaráda, který si prochází těžkým obdobím, taky hodně užitečná.
Když pomáháme druhým nosit jejich břemena, je snadné při tom zapomenout na sebe. Ujistěte se, že tomu tak není. Díky tomu nastavíte jasné hranice podpory, kterou jste schopni nabídnout.
Zdroj: The Guardian
