POMOC, NEMÁM KAMARÁDY!

29. 8. 2019

Nemít kamarády? Vadí! Je to přesně tak, jak se zpívá v písničce Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Proč je někdo obklopen kamarády a jiný by je na prstech jedné ruky spočítal?

Odpověď není jednoduchá. Jsou lidé, kteří navazují přátelské vztahy snadno a rychle, jiným komunikace s cizími lidmi není vlastní. Pokud jste samotář a další blízké lidi k životu nepotřebujete, nebude vás trápit, že nemáte kamarády. Jestliže však blízkost přátelství potřebujete, budete trpět tím, že vedle sebe nemáte někoho, s kým můžete počítat, o koho se můžete opřít. Jen vám v navazování nových kontaktů může bránit vaše nesmělost.

V DĚTSTVÍ SE KAMARÁDSKÉ VZTAHY NAVAZUJÍ SNADNĚJI

Jana se nikdy necítila sama. I když kamarádů na základce moc neměla, vždycky se našel někdo, s kým si rozuměla. Ještě na střední škole to bylo fajn. Zlom nastal nástupem na vysokou školu. Ocitla se v jiném městě. Nikoho neznala. Staré kamarády má v místě bydliště a nové se jí nedaří najít. Všechno jsou to spolužáci, se kterými občas zajde po přednášce na oběd. Ale, že by je spojovaly společné zájmy? Nebyla to nechuť k navazování nových kontaktů, spíš jí v tom bránilo nízké sebevědomí. Koho bych zajímala?

Je těžké navazovat přátelství, když o sobě člověk nemá valné mínění a myslí si, že si zájem druhých nezaslouží. Pokud Jana zabředne do sebelitování a obviňování, že není pro ostatní dost dobrá, nejspíš si žádné kamarády ani nenajde. Dobrou zprávou je, že všechny ty pochybnosti, které se jí honí hlavou, jsou jen jejími domněnkami, jejími pravdami, které může změnit.

Co dělat, když se člověk cítí osamělý a touží po přátelství?

ZAPRACUJTE NA SEBEVĚDOMÍ

Lehko se to řekne nebo napíše, hůř se to provádí. Nestačí říct, mám se rád a je to. Někdo potřebuje ujištění od nějaké autority, že je skvělý. Jinému se zvedne sebevědomí zhubnutím. Další potřebuje rozmotat své klubíčko zašmodrchaných rodinných vztahů a zjistit, proč se cítí, tak jak se cítí. Cest ke zdravému sebevědomí vede mnoho. Můžete si vybrat, jestli to zkusíte sami, přečtete si knížku, objednáte se k psychoterapeutovi či kouči.

KOLEGOVÉ Z PRÁCE JSOU NA MĚ STAŘÍ

Máte pocit, že se staršími kolegy v práci nenajdete společnou řeč? Dejte jim šanci. Pokud si ve spoustě věcí rozumíte a máte společné zájmy, je věkový rozdíl nepodstatný. Někdy se stačí zmínit, že jezdíte rád na kole a společné téma je rázem na světě. Pak už je jen krůček k tomu, abyste se domluvili na společném cyklovýletu.

Studujete? Zkuste brigádu. Dostanete se do kolektivu lidí a vaše šance na kamarádství se zase o něco zvýší.

ZKUSTE CVIČNĚ OSLOVIT PRODAVAČE

Známé a kamarády můžete najít i tam, kde byste to nečekali. V kadeřnictví, v paneláku, v obchodě, kam chodíte každé ráno pro rohlíky. A nemusí to být ani nic složitého. Stačí úsměv, prohodit pár zdvořilostních vět a kontakt je navázán.

Komunikaci s prodavačkou nebo úředníkem rozviňte. Zkuste zavtipkovat, zeptat se na něco nepodstatného. Berte to jako cvičiště, na kterém trénujete pozdější oslovení těch, se kterými byste se chtěli seznámit.

VYUŽIJTE SVÝCH ZÁLIB

Najděte si skupinu, která má stejné hobby jako vy. Je dokázáno, že společné zájmy stmelují. Když budete cvičit jógu doma před televizí, těžko potkáte spřízněnou duši. Větší šanci máte, když budete pravidelně chodit na lekce jógy.