Podle čeho si vybrat zaměstnání? Vybírejte moudře, jinak budete litovat

Gratuluju!

Tááák a máte to za sebou (kóóónečně!). Diplom vám už v hezkém rámečku visí na zdi, jménu na zvonku přibyly dvě až tři další písmenka, rodiče jsou (ne)patřičně hrdí a jejich pašák si po letech vydechl.

Fúúha. To je ale úlevička, co?

Jen si ten slastný pocit užívejte. Dokud to jde, protože…

…teď to teprve začíná.

Práce. Vydělávání peněz. Výběr zaměstnání.

Zleva zprava se na vás valí nejrůznější nabídky práce. Kámoši se nabízí, že vám dohodnou flek u nich ve firmě. Rodiče to samé. A do toho tenhle článek. No jéje. Jeden aby se z toho nepotentoval.

„Proč už nemůžu být v důchodu?“ stěžujete si zoufale vnitřním hlasem. (já to slyšel)

Hlavní kritéria

Oukej, a teď vážně. Když se zeptáme toho nejlepšího rádce – selského rozumu – zjistíme, že při výběru budoucího povolání si musíme zodpovědět tyhle 3 otázky:

• Uživí mě to?

Ať se vám to líbí nebo ne, tohle je ta naprosto nejzákladnější otázka. Přežívat celý měsíc na čínských polévkách, sladkostech a brambůrkách je v pohodě… dokud studujete a bydlíte na koleji.

Finanční nároky má každý jiné. Dejte Billu Gatesovi na měsíc milion a za týden nemá co jíst. Dejte milion své babičce… a ještě podědíte.

• Mám na to dost času?

Ne každé povolání má pevně stanovenou pracovní dobu. Některá práce vyžaduje většinu té nejcennější komodity.

Možná máte spoustu koníčků, kterým se chcete věnovat i dál. Nebo se musíte starat o vážně nemocného člena rodiny. Pak zvažte, jestli je daná práce fakt pro vás.

• Bude mě to bavit?

Vy jste to dočetli až sem? Já vím, proč. Chcete vědět, co tak hrozného napsal ten diskutující…

„Vybírat si práci podle toho, co vás baví, je nesmysl. Je třeba si ji vybírat podle toho, o co je největší zájem a co je nejlépe placené,“ dočetl jsem se v té diskuzi.

Eeeeh… NE.

Pro mě je naprosto zásadní, jestli mě to, co mi vydělává peníze, i baví. Jakmile jsou peníze vaší jedinou profesní motivací… pak je něco špatně. Sám vím, že i pár kaček vydělaných prací, o kterou máte upřímný zájem, vás potěší mnohem víc, než větší množství peněz za fachu, u které neuroticky odpočítáváte každou minutu do konce pracovní doby.

Řekněme, že momentálně je na trhu práce největší poptávka po IT analyticích. A dál si řekněme, že třeba nesnáším počítače. A analytiku. Ale začnu chodit po IT kurzech (kde budu samozřejmě trpět), všelijak se i přes obrovskou nechuť v tomto oboru vzdělávat a najednou… dostanu práci jako IT analytik. Hurá… asi. Budu mít hezké peníze, létat si na luxusní dovolené, ale…

… nebudu šťastný.

„Achjo, zejtra je pondělí. Zase do práce…“ (Zdroj: www.pixabay.com)

Věřím, že šťastný život je možný jenom v případě, že vás práce baví. Když jste nešťastní v práci, jste nešťastní i na té luxusní dovolené...

(!) V práci strávíme víc času než kdekoliv jinde. Jednu třetinu života prospíme. Tu druhou pracujeme. A nejsem si jistý, jestli si to všichni uvědomují. Pán z diskuze, kterého jsem citoval, patrně ne.

Sigmund Freud krásně vysvětlil, v čem tkví smysl života. Spisovatelé na to potřebují celé romány, jemu stačily dvě slova:

„Láska a práce.“

A to stačí?

Podle zmíněných kritérií se dá říct, že když najdete práci, která vás:

• uživí (ideálně hodně dobře)
• časově neomezuje víc, než je vám příjemné
• baví

• je tím ideálním jobem. Ale vážně tohle stačí?

Ne tak docela. Aby vás práce skutečně naplňovala, nestačí, že vás baví.

Musí vám taky dávat smysl.

A jak vypadá smysluplná práce? Každý vidí smysl v něčem jiném. Mně se moc líbí definice spisovatele a performera Jiřího Charváta:

„Smysluplná práce je taková, která zmírňuje utrpení nebo zvyšuje potěšení ostatních lidí.“

Na druhou stranu bývá naivní myslet si, že získáte dream job hned na první dobrou. Nevadí, když vás první (klidně i druhá, třetí) práce nebude hned bavit a naplňovat. Letní brigáda vás asi taky zrovna dvakrát nebavila. Jestli ale cítíte, že vás k takovému zaměstnání může posunout – pak jste na správně cestě.

Opakování je matka moudrosti, takže ještě jednou: Jednu třetinu života prospíme. Druhou pracujeme. Tak vybírej moudře, můj malý padawane, ať té třetí (taky) nelituješ.