Firmy mají problém najít dobré lidi. Řešení je jednoduché

Jak říká majitel společnosti Marks Group PC Gene Marks:

„Jestli se zeptáte někoho z mých klientů, co je pro ně letos největší výzvou, pravděpodobně uslyšíte jedno a totéž: najít správné lidi.“

Hospodářství USA roste. Míra nezaměstnanosti vykazuje už osmnáctým rokem nízkou hodnotu. Dokonce prý existuje více pracovních míst, než jsou Američané vůbec schopni pokrýt. Mezi uchazeči tak vládne vysoká konkurence. To situaci moc nepřihrává.

Marks přesto vidí problém někde jinde.

Kde je podle něj zakopaný pes?

Ozveme se vám

Průzkum provedený sociálně-mediálním gigantem LinkedIn přinesl zajímavý výsledek. Podle něj se až 50 % uchazečů o zaměstnání ani neukáže na pohovoru, na který byli řádně pozváni.

V Americe pro tento nešťastný fenomén mají svůj termín - „ghosting“. Přijde vám pozvánka na pohovor, slušně potvrdíte svou účast, ale když dojde na den D… nejste nikde k vidění. Jako duch. A nikomu se ani neobtěžujete dát vědět, že nedorazíte.

Společnosti to nutí přehodnotit své náborové procesy a personalisté se kvůli tomu ocitají pod neustálým tlakem.

„Myslím, že se to naučili od zaměstnavatelů,“ komentuje výsledek průzkumu Peter Cappelli, profesor managementu a ředitel Whartonova centra pro lidské zdroje.

„Zaměstnavatelé jsou známí tím, že se nevrácí ke komunikaci s uchazeči. Dají vám vědět jenom v případě, že jste byli vybrání, nebo jste postoupili do dalšího kola výběrového řízení,“ pokračuje.

Tohle zná snad každý, kdo se někdy ucházel o nějakého toho fleka. Tu dnes už legračně znějící magickou formulku „My se vám ozveme“.

Haha. Ne. Neozvete.

Leda by tu frázi doplnili o „…. když si vás vybereme“.

Tenhle neblahý trend je alespoň v ČR už naštěstí na ústupu. Seriózní firmy a slušní personalisté vás kontaktují, i když jste jim zrovna nepadli do oka.

Money, money, money – it´s not funny

Pojďme tedy vykopat toho psa. Co uchazeče nakonec odradí natolik, že bojkotují už vstupní pohovor?

Nečekejte žádný aha! moment. Žádné překvápko se nekoná.

Je to… mzda.

„Zasloužíme si to. Neplatíme dost,“ myslí si Marks.

Naštěstí mají firmy i jiná lákadla, než jsou čísla na výplatní pásce. Benefity.

S nimi se v posledních letech roztrhl pytel. Stravenky, flexibilní pracovní doba, možnost práce z domova, studijní volno, slevy na tohle, příspěvky na tamto… jako kdyby se tím snažily dohnat právě ony výplatní čísla.

Malé firmy prohrávají bitvu o dobré zaměstnance, protože ty větší nabízejí nejenom lepší výhody. Ale především vyšší plat.

Někteří majitelé malých podniků argumentují tím, že si prostě nemohou dovolit platit více. To se zdá logické. Jenže Marks s tím nesouhlasí.

„Mám klienty, kteří trvají na nízkých hodinových sazbách. Jejich podniky jsou přitom ziskové, mohli by si dovolit platit více. Neuvědomují si, že by z dlouhodobějšího hlediska bylo výhodnější, kdyby nabízeli vyšší mzdy za účelem získání lepší třídy zaměstnanců,“ říká.

A závěrem dodává:

„Možná bychom (malí zaměstnavatelé) měli přijmout nízké zisky, abychom investovali do lidí, kteří nám z dlouhodobého hlediska pomohou vybudovat výdělečnější podnikání.“

Zdroj: The Guardian (zkráceno a upraveno)