Síla networkingu

Mít hodně kontaktů se vyplácí – vyžaduje to ale dovednosti a také trochu drzosti

Networking není jen pro elity. Studie norimberské univerzity ukázala, že existuje spojitost mezi energií a časem, který němečtí zaměstnanci věnují budování kontaktů, a tím, jak se vyvíjí jejich kariéra a roste plat. Networking je tedy určitou formou investice, která se v budoucnu vrátí. Reid Hoffman se, například, stal miliardářem tím, že investoval do několika firem, které přinesly networking široké veřejnosti – Friendster, SocialNet a LinkedIn.

Jak vytěžit networking nejvíce, ať už se odehrává kdekoliv? Jen málo lidem to jde samo. Bill Clinton je v tomto ohledu světový šampion, který dokáže lidi přesvědčit, že jsou v daný moment nejdůležitějšími osobami na světě. Několik byznysmenů to má podobně. Mezi nimi je i Lloyd Blankfein, ředitel Goldman Sachs Group, který má talent na to, aby mu lidé důvěřovali. Ale většina lidí je spíš jako Hillary než jako Bill: musí dřít.

Základní předpokladem je odhodit stud. Nebojte se oslovit ty, kteří jsou úspěšní. Nebo ty, co brzy úspěšní budou.  Jakmile máte jejich pozornost, vychvalte je do nebes; výzkumy už ukázaly, že chvála obměkčí každého bez rozdílu. V roce 1997 provedli vědci na Stanfordské univerzitě experiment, v rámci něhož pozvali lidi hrát hru s počítačem. Ti, co dostali od počítače pochvalu, ohodnotili výkon svůj i počítače výše. A to i přesto, že věděli, že je počítač chválí náhodně. Takže i pochvala neupřímná vám může pomoci získat něčí sympatie.  

Tato odvaha (či nestydatost) musí být vyvážena jemnou, ale promyšlenou strategií. Předstírejte, že s druhým nesouhlasíte, než uznáte, že vás přesvědčil. Hledejte společné zájmy a zkušenosti. Lidé jsou tak moc přitahováni k sobě podobným, že je pravděpodobné, že si vyberou partnera s podobným jménem nebo příjmením. Požádejte o pomoc. Úspěšný člověk rád pomůže, protože to zlepšuje jeho vlastní sebehodnocení.

Druhým předpokladem je to, že máte co říct. Je lákavé brát téma konference na lehkou váhu, ale čím vážněji ho berete, tím budete úspěšnější. Jděte na hlavní přednášky a pokládejte dobré dotazy. Hlavní řečníky si přidávejte na Twitteru. Nenechte se ovšem unést. Poučováním o svých vlastních malých tématech nikoho neohromíte. Ještě větší chyba je pochybovat o zaběhlých pořádcích globálních elit. Je například možné, že homogenní pracovní tým dosáhne lepších výsledků než tým založený na diverzitě. To ale neříkejte. Cílem je zapadnout tím, že budete říkat ty správné věci, nikoliv tím, že budete zpochybňovat zkušenosti ostatních.

Třetím základním předpokladem je to, že budete na networkingu tvrdě pracovat. Vytipujte si nejdůležitější lidi, kteří se akce zúčastní. Pokud se vám podaří s nimi mluvit, pošlete jim později e-mail, kde navrhnete další setkání. Mukesh Ambani, šéf jedné z největších indických firem, Reliance Industries, si nechává dopředu připravit informace o lidech, se kterými se má potkat. Mark Tucker, ředitel asijské pojišťovny AIA, navazuje na předchozí konverzace detailními e-maily. Julia Hobsbawm, která vede tréninky na téma networking, říká, že je to jako s cvičením a dietami. Musí se stát součástí vaší denní rutiny.

Šplhouni vpřed

Úspěšní „síťovači“ musí být vypočítaví a odhodlaní. Měli by se ale snažit, aby působili spontánně. Jedním takovým trikem je naaranžovat náhodná setkání s vaší obětí. Je-li dotyčný například blázen do posilování, běžte do hotelové posilovny v čase, kdy bude pracovat na své ranní dávce cviků. Další možností je ujistit se, že lidé, se kterými se socializujete, vás mohou představit „užitečným“ lidem. Jednu z nejlepších příruček na toto téma se jmenuje Never Eat Alone, tedy Nikdy nejez sám (autorem je Keith Ferrazzi, česky vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing).

Ideálním řešením je udělat z networkingu základní náplň vaší práce. Můžete být například určitým ambasadorem vaší firmy anebo si najít nějakou vlastní globální síť. Klaus Schwab byl v roce 1971 profesorem ekonomie, bylo mu 32 let a mohl strávit celý život publikováním obskurních akademických článků. Místo toho se rozhodl uspořádat setkání evropských manažerů, které se později proměnilo ve Světové ekonomické fórum. Fórum má dnes roční rozpočet v řádech stovek milionů dolarů a šéfové největších světových firem platí desítky tisíce dolarů, aby se s Klausem Schwabem mohli plácat po rameni.

Zdroj: http://www.economist.com/news/business/21639500-be...

Překlad: Lenka Pavelková