Na jaké úkoly můžete narazit v assessment centru? Výpovědi přímých účastníků | Absolvent.cz

Na jaké úkoly můžete narazit v assessment centru? Výpovědi přímých účastníků

Assessment centrum. Slovní spojení, které v některých lidech vzbuzuje hrůzu. Převládá strach z neznámého. Na rozdíl od uchazečů, zaměstnavatelé tohoto způsobu výběru nových potenciálních zaměstnanců rádi využívají. Při několikahodinovém maratonu testování a simulací zjistí cenné informace, které při běžném pracovním pohovoru zůstávají utajené.

Co si z assessment centra odnesete?

Přestože je testováním tímto způsobem velmi náročné a vyčerpávající, může si z něj i účastník odnést poznání svých schopností a limitů:

Hana Nováková: „Mně osobně se to líbilo, protože nemám problém vystupovat před ostatními lidmi a docela dokážu ostatní odhadnout, takže mi přišlo zajímavé potvrzovat si svoje "první dojmy" se skutečnou realitou, jak pracovali jiní uchazeči.“

„Člověk si tak sám během AC uvědomil, jestli takovou práci chce opravdu dělat. Já jsem byla ráda, že mě nevybrali, protože už po hodině jsem si byla jistá, že to není nic pro mě.“

Radana Veselá: „Ač to pro mě byl super zážitek, celý den mě bavil a ostatní účastníky jsem ani nevnímala jako nějakou konkurenci, uvědomila jsem si sama v průběhu AC, že s danou firmou, nebo spíš tím programem, nejsme vzájemně kompatibilní.“

Z AC si můžete ovšem odnést také negativní zkušenost: Ivana Mušetić: „5 hodin AC na post Customer Relationship Manager a už nikdy, doufám. Byla jsem ráda, že mě nevybrali, protože hned po prvním představování jsme měli říct, koho chceme vyhodit.  Jak to lze vyhodnotit na základě dvou vět!?

Cizímu jazyku se nejspíš nevyhnete

Většina assessment center trvá v průměru 3–8 hodin. Během této doby se testuje nejen prostřednictvím individuálních úkolů, ale také týmové práce.  Počítat musíte i s tím, že dojde na prověření vašich jazykových dovedností.

Jitka Krátká: „Na samotném AC nás bylo asi 10 z různých zemí, takže to celé probíhalo v anglickém jazyce. Ač nemám angličtinu na špatné úrovni, na AC jsem právě jazyk vnímala jako svůj největší hendikep. Ani ne tak při čtení všech těch materiálů, které jsme k jednotlivým úkolům museli nastudovat, ale při samotném projevu. Přepínat se v cizím jazyce do předepsaných rolí v jednotlivých úlohách a pod vlivem trochy stresu mi dělalo problém. Navíc je to celé hodně o komunikaci a soustředila jsem se víc na slovíčka než na to, jak mluvím, což by v češtině odpadlo.”

Nejdříve si vás otestují online

Než je uchazeč o práci na samotné AC pozván, obvykle musí projít úvodním testováním. Často je to formou online testu. Markéta Chrastecká: „Matně si vzpomínám, že tam byly popsány určité situace a člověk měl na výběr několik možností, jak se zachová. Problém byl, že ani jedna z možností nebyla úplně na 100 % kladná. Takže se člověk musel rozhodnout, kde udělá kompromis. Byla tam třeba otázka, jak se člověk na pracovišti zachová, když uvidí, že kolega krade tužku. Než to člověk nakliká, zabere to fakt hodně času. Předem vás upozorní, že se test nedá přerušovat. V online test neprojde víc jak polovina uchazečů a když nepřijdou, tak mají prostě smůlu, přes to nejede vlak. Po roce od neúspěchu, to může člověk zkusit znova.“

Co řekly o AC ty, které si tím prošly?

Nejlépe uděláte, pokud si ještě před pohovorem uděláte vlastní názor.  O sdílení zkušeností jsem poprosila pár přímých účastnic, které assesment centrem prošly. Snad vám jejich osobní zkušenost pomůže v tom, že se vytratí či aspoň zmírní vaše obavy.

V AC obstojí ten, kdo má předchozí zkušenosti

Markéta Chrastecká: “Úkoly byly zajímavé, vyloženě situace z firmy. Bylo vidět, že ten, kdo už někdy na AC byl, to zvládal lépe. Ačkoli HR tvrdí, že se nelze předem připravit, do finále se dostali pouze ti, co měli zkušenosti z předchozích AC. Ostřílený účastník jde poznat. Dává si pozor na to, co a jak říká.“

Elena A. Proklov: „Na takovém pohovoru jsem byla kdysi u Siemens. Úkoly a tematicky zaměřené hry a úkoly odpovídaly pracovní pozici. Jak to probíhalo? Prezentace sama sebe, vyplnění administrativních papírů na základě podkladů na čas, diskuze při řešení krizových situací, logistická hra město - hledání nejkratší cesty a další týmové hry. Na konci měl každý říct, kdo si mysli, že je ze skupiny nejvhodnější pro danou pozici.

Kontraproduktivní rovné podmínky přijetí

Podle Lucie Jesenské se zkoumaly dovednosti, které naprosto nesouvisely se zaměstnáním. “Za tímto způsobem stojí snaha, vytvořit všem rovné podmínky přijetí, ale bohužel je to zcela kontraproduktivní.  Často byli vyloučení lidé, kteří jsou v daném oboru vynikající, ale neumí se prezentovat. Schválně jsme dostali strašně moc podkladů a asi jen tři minuty na čtení. To proto, abychom si nestihli  přečíst všechno. Každý měl tedy jen kusé informace, takže jsme se skutečně museli doplňovat a tak chtěli vidět, kdo zpanikaří, kdo začne diskusi, kdo ji bude "moderovat", kdo bude chtít být vedoucí a kdo bude spíš sedět a schovávat se. Dokonalá simulace stresového prostředí.”

Testy z vysokoškolských přijímaček

Prokázat své schopnosti na danou pozici se dalo jen u individuálního úkolu. Ostatní se týkaly spíše logického uvažování a spolupráce v týmu. První úkol byl logický typu " Žije zde 5 lidí různých národností, každý něco pije, chová a kouří. Nor žije vedle Brita, ten co bydlí v zeleném domě, bydlí vedle toho, kdo pije vodu. K dalšímu úkolu jsme dostali seznam deseti lidí s popisem toho, co kdo dělá, jaký je, kolik má roků, jaké má vzdělání a zdravotní postižení. Ze seznamu jsme měli vybrat pět lidí, které bychom si vzali sebou do krytu před pádem meteoritu.“

Umět pochválit sám sebe

Magda Frišová: „Probíhalo to tak, že si nás posadili do velké zasedačky, byli tam tři lidé z O2 - HR + dva specialisté. První úkol byl představit se během jedné minuty a říct, věc, na kterou jsem nejvíc pyšná, jakou mám nejlepší vlastnosti a proč chci pracovat právě u  O2 . Potom jsem se rozdělili na dvě poloviny a řešili zadání úkolu - máme milion korun a máme pro zaměstnance O2 vytvořit nějaký benefitní systém. Po pauze vyřadili půlku lidi a potom už si nás zvali jeden po druhém, abychom plnili samostatné úkoly a představili svoji prezentaci.“

Připravte se na náročný fyzický i psychický výkon

Kristýna Kounková: „Hlásila jsem se na jaře do absolventského programu jedné mezinárodní firmy (firma sama je farmaceutická, program byl zaměřený na obchod a marketing a takto orientované byly i všechny úkoly a materiály při AC). AC bylo úplně poslední kolo, předcházely mu pohovory a on-line testy, které byly zaměřené na práci s textem a čísly, osobní hodnoty. Celý ten den byl opravdu hodně fyzicky i psychicky náročný. Střídaly se individuální i skupinové úkoly, většina z nich byla postavená na role-play, po těch vždy následoval i krátký rozhovor s hodnotitelem, který dával doplňující otázky. Vyloženě mi nesedla hned první úloha, kdy jsme v plném počtu účastníků - aniž bychom se předtím jakkoliv představili - měli řešit modelovou situaci, nikdo nedostal přiřazenou žádnou roli a na diskuzi bylo málo času. Přišlo mi to hodně zmatené, velká skupina, nikdo neví, jací ostatní jsou.”            

5 tipů, jak přežít Assessment centrum ve zdraví

Jak už jste jistě pochopili, každé AC je úplně jiné. Ptáte se, jestli má příprava cenu? Třeba vám pomůžou osobní tipy Kristýny Kounkové.     

  • jdi si to hlavně užít, nestresuj se upnutím na výsledek         
  • zjisti si, jaké typové úkoly tě čekají a zkus si dopředu modelové situace promyslet
  • připrav se na to, že budeš hodně, hodně, hodně číst a chvílemi budeš ve velkém časovém a rozhodovacím stresu          
  • i když budeš mít po nějaké úloze rozporuplný pocit, hoď to za hlavu a dál nad ní v průběhu dne nepřemýšlej    
  • nerozčiluj se nad zadáním úkolů, nehádej se s personalisty (zní to možná úsměvně, ale viděla jsem lidi, kterým povolily nervy a v afektu na sebe prozradili i to, co nebylo vůbec potřeba. Třeba to, jak málo si v některé oblasti věří.

Pozn.: Některá jména byla pozměněna.

Články ze stejné kategorie