doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA: Naši studenti chtějí dělat něco, co má smysl

Pane docente, podle čeho jste po maturitě volil vysokou školu? 

Chtěl jsem studovat na škole, která učí problémy řešit, nejenom je poznávat. Uvědomil jsem si totiž, že inženýrský přístup k ochraně životního prostředí je do budoucna velmi potřebný. Mám velký respekt k biologům, ale jestli chci přírodě pomoci, musím se co nejblíže seznámit s těmi, kteří jí škodí, jako je průmysl, spotřebitelské chování či odpady. V řadě případů se mi dodnes potvrzuje, že je lepší znát, kde a jaký kohout utáhnout, kde něco povolit než vědět, kolik broučků kde žije, byť naprosto chápu, že sledování poklesu biodiverzity je pro ochranu přírody rovněž zásadní.

Jaká je hlavní motivace mladých lidí, kteří se hlásí na vaši fakultu?

Často to bývají lidé, pro které je důležitý zdravý životní styl. Přicházejí k nám již s uvědoměním, že je potřeba začít sám u sebe, pochopit nejen přírodu, ale i lidskou stránku věci, protože jedno nejde dělat bez druhého. Hlavním motivem našich studentů je začít dělat něco, co má smysl – něco, co bude důležité i za deset let. Naše fakulta je zajímavá v tom, že

poskytuje témata, jejichž výsledky využíváme každodenně. Například když se ráno probudíte, jdete si uvařit čaj, potřebujete k tomu kvalitní vodu – a rázem jsme u nás v laboratořích vody.

Potřebujete taky paliva – elektřinu nebo zemní plyn – a jsme u našich palivářských či energetických pracovních skupin. Pak jdete někam vyhodit odpadky, takže potřebujete někoho, kdo s nimi umí nakládat. Tudíž to, co my poskytujeme, jsou naši absolventi schopni ve své praxi využít kdekoliv a kdykoliv. Zároveň jsme jediná fakulta, která se věnuje principiálně všem čtyřem živlům: vodě, ovzduší, ohni a zemi. Často se k nám hlásí akční studenti mající potřebu jít do terénu a začít dělat něco konkrétního pro pomoc přírodě. Někdy je to docela dobrodružství. Nejvíc je na tom těší fakt, že mohou někomu pomoci. Teď jsem se vrátil z Ghany, kde jsme byli čtrnáct dní domlouvat spolupráci na zlepšování stavu tamního odpadového hospodářství a už se mi hlásí studenti, že tam chtějí jet pracovat.

Kam všude lze vycestovat v rámci studia?

Kromě Ghany jezdíme do Vietnamu, Thajska, Kazachstánu, Chile, samozřejmě i do řady zemí po Evropě, jako je Německo, Nizozemí, Francie, a všude možně po Česku.

V čem si myslíte, že je vaše fakulta, potažmo celá univerzita, unikátní oproti jiným stejně zaměřeným školám?

V některých oborech nemáme konkurenci. Neexistují u nás univerzity se stejným zaměřením. Například problematika technologie ropy či plynárenství se dá studovat jen u nás. Velmi často také jiné univerzity vyučují podle našich skript, protože u nás jsou lidé u zdroje – ti, co tu učí, jsou opravdoví odborníci, respektovaní v praxi. My také nevedeme výuku způsobem, že by všichni jen poslouchali a zapisovali si poznámky. U nás jsou diskuse, laboratorní a terénní práce. Vynikáme v tom, že jsme v podstatě zážitková škola, takže kromě toho, že se tu něco naučíte, leccos tady také zažijete.

Na jakých konkrétních pracovních pozicích se pak studenti můžou uplatnit?

Většina z nich se podílí na středním a vyšším managementu firem, které se věnují problematice technologie ochrany životního prostředí. Může jít například o čištění odpadních vod, úpravu vody, nakládaní s odpady, recyklaci či udržitelné získávání energií. Máme také absolventy v energetických firmách, jako je ČEZ nebo Pražská teplárenská. Zkrátka ve všech společnostech, které se někde ve své činnosti dotýkají problematiky ochrany životního prostředí, udržitelnosti, energetiky a podobně. Kromě toho se naši absolventi stále častěji dostávají na pozice podnikových ekologů, kteří jsou dnes v podstatě už všude. Máme absolventy i v bankách, stavebních či developerských společnostech, protože tam všude se řeší problematika uhlíkové stopy, ochrany klimatu a dalších témat, která mají naši studenti v krvi. Kromě této průmyslové větve někteří pracují na úřadech a ministerstvech na odborech ochrany vod, klimatu či přírody.

Zůstávají v kontaktu se školou i po jejím dokončení?

My jsme akademická obec, která spolu žije celé období profesního života, a tak jsme s nimi pořád ve spojení. Absolventi se k nám vracejí a často volají, když řeší nějaký problém v práci, se kterým potřebují poradit. Jsme taková jedna rodina. Navíc pořádáme i kurzy celoživotního vzdělávání. 

Vy sám máte čtyři vysokoškolské tituly, proto mi přijdete povolaný odpovědět na otázku, proč by podle vás měl člověk vůbec studovat?

Čím jsme vzdělanější, tím větší máme rozhled. A myslím, že o to více pak můžeme být také spokojenější a dokážeme si život víc užívat.

--------------------------

DOC. ING. VLADIMÍR KOČÍ, PH.D. MBA (46) 

vystudoval Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT Praha. V roce 2008 byl v Ústavu chemie ochrany prostředí VŠCHT Praha jmenován docentem a od roku 2014 je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha. Mezi jeho zájmy patří historie, kultura, outdoorové aktivity, renesanční a barokní tanec.

Den otevřených dveří: https://www.vscht.cz/spoluprace/skoly/pro-verejnost/dod

Studijní programy: https://www.vscht.cz/studium/studijni-programy