Tajemství nejchytřejších lidí světa odhaleno, trpěli dyslexií | Absolvent.cz

Tajemství nejchytřejších lidí světa odhaleno, trpěli dyslexií

Věděli jste, že mnoho významných vědců, vynálezců a učenců trpělo poruchami učení? Aby mohli svými vynálezy měnit svět, museli se toho hodně naučit. Jen se učili jinak než obvykle.

Diskuze nad diagnózou poruch učení začala teprve nedávno. Dnes už víme, že ji zahalilo mnoho mýtů. Určitě neplatí, že studenti s dysgrafií a dyslexií nepatří na vysoké školy. Tento předsudek vyvrací projekt Českého vysokého učení technického zaměřený na studenty s „poruchami” učení – „Myslí nám to jinak”.

Jak „špatní” studenti měnili svět

Albert Einstein ve škole obtížně četl, pomalu psal a špatně mluvil. Později sám řekl, že pomalé myšlení ho nakonec dovedlo k jeho objevu o teorii relativity. Tím, že přemýšlel o věcech v pozdějším věku než ostatní děti, mohl zapojit vyzrálejší intelekt. Albert Einstein trpěl dyslexií a dysgrafií. To mu však nezabránilo stát se nejvýznamnějším vědcem všech dob.

Thomas Alva Edison chodil do školy pouhé tři měsíce. Učitel ho označil za zaostalého a poslal ho domů. Učila ho doma matka. Z dnešního pohledu měl dyslexii.

Steve Jobs nedostudoval vysokou školu a pustil se do budování firmy Apple, která později dobyla svět. „Pouze ti, kteří si naivně mysleli, že dokážou změnit svět, ho opravdu dokázali změnit.” řekl. Učení ve škole mu nešlo, byl dyslektik.

Ingvar Kamprad nazval svou firmu IKEA proto, že si spolehlivě pamatoval jen své jméno, město a kraj, kde se narodil. Slovo IKEA je tedy zkratkou počátečních písmen majitele (Ingvar Kamprad), farmy, na které vyrostl (Elmtaryd) a nedaleké domovské osady Agunnaryd v jižním Švédsku. Trpěl dyslexií a dysgrafií.

Kdybych mohl, chtěl bych být dyslektikem”

Vývojová porucha čtení zvaná dyslexie se projevuje pomalým a obtížným čtením textu. K dyslexii se často připojuje i dysgrafie. Ta zase přináší problémy při psaní, především při opisování textů a zapisování mluveného slova. Obě poruchy způsobují potíže při učení.

Většina školáků se naučí a zapamatuje si, co vidí a slyší. Dyslektik se neumí „nabiflovat”. Obrazy, které se takto naučí, nedokáže pojmenovat. Studenti s dyslexií a dysgrafií proto narážejí na velké problémy ve škole. Systém současného školství předpokládá, že studenti se učí látku zpaměti, a to většinou ze zapsaného výkladu učitele.

Podle výzkumů Brock a Fernette Eide, autorů knihy „Výhoda dyslexie”, nabízí mozek dyslektiků a dysgrafiků jiné hodnotné schopnosti. Ty se však v tradičním školním systému většinou neprojeví. Jde například o kreativitu, tvořivost, či schopnost komplexního myšlení. Sami autoři přiznávají, že kdyby si mohli vybrat, chtěli by umět myslet jako dyslektici.

Mysl dyslektiků je jiná. Můžeme jim jen závidět, co jejich mozek umí:

  • přemýšlet v kontextu, nesoustředit se na zbytečné detaily
  • výjimečným způsobem vnímat prostor
  • myslet „propojeně”, to znamená lépe rozeznat podobnosti, analogie a kauzální vztahy, schopnost vidět objekt či událost z různých úhlů pohledu
  • dobře uvažovat v dynamickém prostředí, kde jsou fakta nekompletní nebo se rychle mění
  • zapamatovat si fakta na základě příběhů, ne jako čistou abstrakci

Dyslexie předurčuje ke studiu technických oborů

Podle výzkumů studuje na vysokých školách 5 % studentů s poruchami učení. To, že dyslektici a dysgrafici se uplatní hlavně v profesích zaměřených na techniku, dokazují i čísla z dalších šetření. 30 % studentů s poruchami učení studuje technické obory, 18 % zemědělské, lesnické a veterinární vědy a nauky a 15 % ekonomické vědy a nauky.

Myslí nám to …, ale jinak

Na Českém vysokém učení technickém se před několika lety rozběhl unikátní projekt „Myslí nám to … jinak”. Tvůrci projektu chtěli studentům i učitelům sdělit, že i když studenti s dyslexií a dysgrafií zvládají studium na vysoké škole s obtížemi, existuje řešení, jak jim pomoct. Učitelům chtěli vysvětlit, že tyto poruchy neznamenají menší inteligenci, ani studentovu lenost nebo nechuť se učit. Studenty zase povzbudit, že za dyslexii a dysgrafii není nutné se stydět, naopak je dobré sdílet svoje zkušenosti a vzájemně si pomáhat. Zřídili proto webové stránky s diskusním fórem a radami pro studenty i učitele.

Jak vidí dyslektik písmena? Prostě jinak. Zdroj

Jak studentům s dyslexií usnadnit studium na vysoké škole

Studenti a učitelé z iniciativy „Myslí nám to ... jinak“ sestavili zásady, které studentům s poruchami učení pomáhají při studiu. Tito studenti musí splnit stejné studijní podmínky jako ostatní, jen na to mohou jít jinak.

  • poskytovat podklady k předmětům v elektronické, přehledné podobě - student nemusí dlouho číst. Použije čtecí zařízení.
  • zkoušet ústně, ne písemně - při písemné zkoušce se student soustředí na to, jak psát, a ne na to, co píše. Proto většinou neuspěje. Při ústní zkoušce rovnou říká, co umí.
  • přistupovat ke studentům individuálně - přednášenou látku sice chápou v souvislostech, ale myslí jim to pomaleji. Proto někteří studenti potřebují látku dovysvětlit.
  • jazyky učit s pomocí programů určených pro studenty s dyslexií a dysgrafií (například s výukovým programem Jazyky bez bariér) - student s touto „poruchou” má velké obtíže učit se jazyk obvyklým způsobem (biflování slovíček a frází). Existují ale programy, které učí jazyky jinak.

Trpíte-li poruchami učení, neztrácejte odvahu. Studujte technické obory a nebojte se prosadit si odlišný způsob studia. Vaše jiná mysl možná přinesete světu podobně užitečné objevy, jako je teorie relativity nebo žárovka.

Autor: Magdaléna Sikorová


Články ze stejné kategorie