Menší bruneta nad třicet let — ideální asistentka z roku 1920. Dnes už naštěstí hraje roli i vzdělání a praxe | Absolvent.cz

Menší bruneta nad třicet let — ideální asistentka z roku 1920. Dnes už naštěstí hraje roli i vzdělání a praxe

Hlavní otázkou při úvahách o rovnoprávnosti žen v zaměstnání dnes je výše jejich platu nebo postavení. Přitom ještě v nedávné minulosti ženy nesměly studovat ani střední školy. V České republice jim v jejich boji za rovnoprávnost pomohli muži.

První evropskou univerzitou, která začala přijímat ženy, byla v roce 1836 Curyšská univerzita ve Švýcarsku. Na druhou stranu volební právo v této zemi získaly ženy až v roce 1971.

První ženou, která na univerzitě Cambridge přijala diplom během slavnostního ceremoniálu současně s muži, byla tehdejší britská královna (dnes královna matka). A to až v roce 1945.

Ještě v roce 1920 přistupovali manažeři v USA k přijímání žen do zaměstnání osobitým způsobem. Jeden z nich v článku v American Magazine radí ostatním:

1. Nenajímám ženy pod 30 let.

2. Preferuji raději malé a podsadité ženy než ty vyšší. Menší nebo středně velcí lidé mají více vitality než ti velcí.

3. Preferuji brunetky nad blondýnami. Jsou méně temperamentní, méně přecitlivělé a více spolehlivé.

4. Vždy pozoruji koutky úst. Svěšené koutky značí u ženy chabé zdraví a sebelítost.

5. Dívám se na jejich vlasy, nehty a boty. Dívky, které se dostatečně nestarají o to, jak vypadají, se nebudou pořádně starat ani o svou práci.

6. Nikdy nenajímám dívku, která je draze oblečená.

Zdroj

Vzdělání, praxe ani zkušenosti nahrály žádnou roli...

Lékařka a právnička, ještě nedávno profese pro ženy zakázané

Na různých místech světa byl přístup ke vzdělání a zaměstnávání žen odlišný. Ve většině zemí však ženy mohly začít studovat až ve druhé polovině 19. století. Přitom první světové univerzity vznikly v Itálii, Francii a Americe už v 11. a 12. století.

Až daleko později se ženám také začalo dařit nacházet i odpovídající uplatnění ve své profesi.

Jak se měnil přístup žen ke vzdělávání a uplatnění v různých profesích v USA, Anglii a Československu?

USA Anglie časová osa Československo
  Karolina Hirchelová a Mary Somervillová zvoleny za členky Astronomické společnosti 1835  
    1843 v Budči Karel Slavoj Amerling otevírá učiliště pro dívky od pěti do osmnácti let
  vzniká první učitelský seminář pro ženy 1845  
založena první průmyslová a obchodní škola pro dívky   1856  
  jsou pořádány první kurzy pro prodavačky, fotografky, vyšívačky, kreslířky apod. 1859  
první Vassarova ženská kolej   1860  
7 žen bylo přijato jako úřednice do Národní banky   1862  
vzniká všeobecný svaz ošetřovatelství pro ženy    1864  
  ženy mohou začít studovat na univerzitách kromě lékařské 1870  
v Illinois jsou všechna zaměstnání dostupná mužům i ženám   1872  
  založena Londýnská lékařská škola pro ženy 1874  
  parlament rozhodl, že mohou být zkoušeny i studující ženy 1876  
    1890 založeno první dívčí gymnázium ve Střední Evropě Minerva
    1895 několik studentek Minervy může mimořádně studovat na Karlo-Ferdinandově univerzitě ale pouze jako hospitantky
    1898 ženy můžou studovat na univerzitách, kromě fakulty práv
    1903 vzniká Americký klub dam založený Karolínou Světlou, Vojtěchem Náprstkem a Žofií Podlipskou

V uplatňování svých práv na zaměstnání a vzdělání to měly nejjednodušší ženy v Americe. Naopak v některých evropských zemích musely ještě na přelomu 20. století bojovat za možnost studovat lékařství, práva či teologii.

Prvními českými feministy byli muži

Povinná základní školní docházka u nás byla ustanovena Marií Terezií Všeobecným školním řádem v roce 1774. Zřizované školy měly poskytovat základní vzdělání nejen chlapcům, ale i dívkám. Ty ale až do roku 1780 ve skutečnosti do škol nedocházely. Teprve potom vznikly v některých městech první dívčí třídy.

V ženském hnutí u nás vynikali překvapivě především muži. Už na jaře roku 1843 v otevřel v Budči Karel Slavoj Amerling učiliště pro dívky od pěti do osmnácti let.

První dívčí gymnázium ve Střední Evropě vzniklo zásluhou Elišky Krásnohorské v Praze. Bylo založeno v roce 1890 a jmenovalo se Minerva.

Předním zastáncem práv žen na vzdělání byl Tomáš Garrigue Masaryk. Výrazným způsobem se zasadil o zpřístupnění vysokoškolského vzdělání pro ženy. O rovnocennosti žen byl přesvědčen: „Žena je muži úplně rovná, jen rozdíl fyzický budiž vnímán; ona je slabší.“

Dalším mužem, který se významně zapsal do historie ženského hnutí v Československu byl Vojtěch Náprstek. Po svém návratu z Ameriky založil v roce 1865 Americký klub dam, aby se podělil s českými ženami o zážitky ze života tam. Kromě osvětových přednášek pořádal i praktické lekce pro moderní hospodyně. Spolkem za jeho existenci prošlo 893 žen.

V roce 1948 byla ženám v Československu přiznána ústavním zákonem rovnoprávnost. Komunisté vsadili na ženu jako na důležitou pracovní sílu. Po válce proto ženy začaly pracovat i v dělnických profesích, do té doby mužských (zednice, slévačky, hornice).

Kominice nebo kamioňačka, vysněná práce dnešních žen

Dnes už mají ženy přístup ke vzdělání bez jakéhokoli omezení. Dokonce na vysokých školách studuje, kromě technických oborů, více žen než mužů. Zároveň neexistuje profese, kterou by nemohli dělat muži i ženy. Ženy prostě dělají to, co je baví. Pracují třeba jako kominice nebo jezdí s kamionem.

„Jak jsem, tak stála na té střeše, uvědomila jsem si, že se nebojím, že se mi tam líbí a že ta práce by mě mohla bavit,” říká kominice Martina.  Zdroj „Pokud zrovna sedím na sedadle spolujezdce, tak si myslí, že jsem na výletě. Muže nenapadne, že bych mohla i řídit. A když jsem za volantem, občas mávají nebo zvednou palec nahoru, jako že fakt dobrý, ženská v kamiónu!” vysvětluje kamioňačka Jiřina. Zdroj

Jedna výjimka tu ale přece jen přímo ze zákona je. Zákoník práce všem ženám, bez ohledu na jejich věk či momentální zdravotní stav, zakazuje práci pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Ani tento zákaz však neplatí absolutně. Ženy mohou práci pod zemí vykonávat v případě, že pracují v řídicích funkcích a nevykonávají manuální práci.

To, co trápí současné bojovníky za rovnoprávnost pohlaví v zaměstnání, je nerovnoměrnost platů mezi muži a ženami. Podle posledního výzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí berou ženy proti svým mužským kolegům o hodně méně. V soukromém sektoru je to v průměru o 24 procent méně, ve veřejném pak o 17 procent. Příčinu hledejme především v tom, že ženy častěji pracují v hůře odměňovaných oborech a málo často se dostanou do řídících pozic. Svou roli hraje i čas strávený na mateřské dovolené.

Ženy a dívky, jděte si za dobře placeným místem i za vedoucí pozicí. Historie napovídá, že to má smysl a možná to budou právě muži, kteří vás podpoří.

 

Články ze stejné kategorie

Googlím! Zn. snadno a rychle

Slovo googlit či vygooglit, vzniklo teprve nedávno. Používá se jako synonymum pro vyhledávání informací v internetovém vyhledávači Google.