AUSTRALSKÁ SPOLEČNOST ZAKÁZALA SVÝM ZAMĚSTNANCŮM CHODIT VE STŘEDU DO PRÁCE

Zatímco většina ostatních lidí ve středu pracuje a těší se na blížící se pátek, uvnitř této agentury najdete pouze vypnuté počítače a před nimi prázdné židle. Její zaměstnanci si dávají do těla v tělocvičně, tráví čas se svými dětmi nebo jenom odpočívají při sledování Netflixu.

Nejenomže vzrostla jejich celková spokojenost. Dokonce začali i méně marodit.

PROČ ZROVNA STŘEDA?

Cílem bylo vytvořit dva „mini týdny“, spíše než prodloužit víkend tím, že by generální ředitel společnosti vyhlásil volno v pátek. Obával se, že by volným pátkem dal příležitost mladým zaměstnancům zažít ještě divočejší víkend.

Zvažoval přitom i možnost, že by si sami volili, který den chtějí volno navíc. Jenže ji smetl ze stolu, jelikož usoudil, že by klienti měli zmatek v tom, kdy je potřebný zaměstnanec k dispozici a neblaze by to ovlivnilo fungování firmy.

Profesora řízení lidských zdrojů Jarroda Haara výsledky tohoto experimentu nepřekvapily. V rámci svého vlastního výzkumu vedl rozhovory se zaměstnanci, kteří čtyřdenní pracovní týden v různých formách dobře znají. A zjistil, že právě volná středa jim vyhovuje nejvíce.

„Středeční přestávka znamená, že do čtvrtka přicházíte čerství. To je moment, kdy se lidé cítí nejproduktivnější,“ vysvětluje.

NEJDE O ŽÁDNOU NOVINKU

Podobné psí kusy s délkou pracovní doby se ve světě objevují stále častěji. Zářným příkladem je novozelándská firma Perpetual Guardian. Zavedení čtyřdenního pracovního týdne zvažovaly odbory a političtí funkcionáři také ve Velké Británii či Irsku. Letos v březnu jej zavedl například i americký řetězec rychlého občerstvení Shake Shack. Švédské regiony si zase pohrávaly s myšlenkou, že sníží obvyklý počet pracovních hodin. Přesně to udělala už minulý rok i Jižní Korea, kde nyní pracují „jen“ 52 hodin týdně.

A objevovaly se i v minulosti. Už v roce 1926 dal výrobce automobilů Henry Ford svým dělníkům více volna, než bylo tehdy obvyklé, protože věřil, že to zvýší produktivitu celé firmy. Ekonom John Maynard Keynes o 4 roky později dokonce předpovídal, že se délka pracovního týdne v budoucnu sníží na pouhých 15 hodin.

Ne vždy se však tyto experimenty setkaly s jednoznačným úspěchem. Státní domovy s pečovatelskou službou ve švédském Göteborgu zjistily, že po zavedení šestihodinové pracovní doby sice ubylo marodních lístků a zvýšila se produktivita, ale stejně tak se výrazně zvýšily i náklady na zaměstnance, protože bylo třeba najmout více lidí, aby se zaplnily vzniklé mezery.

JDE O VÍC NEŽ JENOM O PRÁCI

Některé podniky, kterým se zkrácení pracovní doby neosvědčilo, se posléze vrací ke klasickému pětidennímu týdnu. Proto agentura Versa v současnosti radí asi 50 společnostem, jak správně implementovat čtyřdenní pracovní týden.

Její generální ředitel přitom říká, že změny ve způsobu, jakým strukturujeme práci na plný úvazek, mohou řešit řadu sociálních výzev.

„Každý pátý z našich zaměstnanců trpí v určité chvílí mentálním stresem. Co to dělá s rozpočty na zdravotnictví? Když mohou rodiče trávit více času se svými potomky, jaký to má vliv na výsledky vzdělávání? A když nemusíte startovat auto pětkrát týdně, ale pouze čtyřikrát, co to udělá se životním prostředím?“ ptá se.

Profesor Rae Cooper, akademik genderových a zaměstnaneckých vztahů na univerzitě v Sydney, říká, že čtyřdenní týden se věnuje další klíčové otázce: ztrátě vysoce kvalifikovaných žen.

„Průměrný věk početí prvního potomka je v Austrálii na čísle 30. To proto, že ženám neumožňujeme, aby byly matkami i produktivními pracovníky zároveň,“ tvrdí.

A to je něco, co chce generální ředitel marketingové agentury Versa změnit. Chce, aby jeho dcera mohla vést plnohodnotný kariérní i rodinný život.

Aby si nemusela vybírat.

Nezapomeňte si ještě přečíst:

• Kde tráví v práci nejméně času a kde hrozí smrt z přepracování?
• Pracovat déle neznamená více vydělávat, tvrdí ekonomové

Zdroj: BBC (zkráceno a upraveno), www.pixabay.com