Technický unikát vznikl rukou českého tesaře

Kolotoč na Letné bavil děti i dospělé

Letenský kolotoč je nejstarším dochovaným kolotočem v Evropě a zároveň také chráněnou technickou památkou. Přitom původně vznikl jako provizorní dřevěná stavba, takže neměl ani stavební povolení.

Postavil jej v roce 1893 tesařský mistr Matěj Bílek na objednávku majitele Josefa Nebeského na Vinohradech. Pravděpodobně byl postaven pro letní sezónu a stál nedaleko zájezdního hostince Na kravíně. V roce 1894 ho majitel přestěhoval z Vinohrad na frekventovanější místo, Letnou, která byla pro mnoho Pražanů místem víkendových procházek. První pasažéry svezl kolotoč 11. července 1894.

Na kolotoči kroužilo 18 koní

Na kolotoči stojí 18 modelů koní různých velikostí. Jsou potažené pravou koňskou kůží, plněné slámou a mají skleněné oči. Podle velikosti koní v téměř životní velikosti se usuzuje, že původně kolotoč nesloužil pro zábavu jen pro děti, ale i pro dospělé.

Původní čtyři lavice byly pravděpodobně ve 30. letech 20. století nahrazeny čtyřmi autíčky, z nichž dvě jsou dřevěná a dvě plechová.

I autíčka jsou součástí kolotoče na Letné. Zdroj obrázku

Součástí kolotoče byl i secesní skříňový orchestrion značky Dalibor od firmy p. Klepetáře v Praze, ten však byl roku 1994 ukraden, stejně jako původní zvon o výšce asi 30 centimetrů.

Poháněl ho obíhající sluha, ozubená kola i elektromotor

Původně na Vinohradech poháněl kolotoč člověk, který pod podlahou chodil dokola a tlačil před sebou vzpěru podlahy.

Při přesunu na Letnou byl tento pohon nahrazen strojním převodem. Kolotoč byl poháněn strojníkem stojícím pod podlahou, který ho poháněj ručně klikou se setrvačníkem i brzdou.

Elektromotor byl ke kolotoči prvně zabudován ve 30. letech 20. století. V současnosti pohání kolotoč trojfázový asynchronní elektromotor značky MEZ. Kvůli nevhodnému převodu však motor otáčel točnou příliš rychle.

Na Letnou vedly elektrická jednokolejka i pohyblivé schodiště

Umístění kolotoče na Letnou nebylo náhodné. Prostranství u Letenského zámečku bylo tradičním místem pražských výletníků. Také proto nebyl kolotoč jedinou atrakcí, kterou tu mohli návštěvníci využít. Z jedné strany vedla ke kolotoči lanová dráha od Vltavy, z druhé strany vedly koleje první pražské tramvaje.

První elektrickou dráhu v Praze postavil technický vynálezce František Křižík u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 a měla hlavně zkušební a propagační účel. Tramvajová trať začínala u Letenského zámečku, kde přímo navazovala na letenskou lanovou dráhu. První pražská elektrika měla pouze jednu kolej, a na celé trase byla umístěna jen jedna výhybka. Tramvaj zde jezdila pravidelně až do roku 1900. Pražské elektrické podniky pak už nepovažovaly Křižíkovu soukromou dráhu za výhodnou, a tak byla v roce 1902 zcela zrušena.

První elektrická dráha dnešní tramvaj moc nepřipomínala. Zdroj obrázku

Stejně jako elektrická dráha či Petřínská rozhledna byla i lanovka postavena u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze. Pozemní lanová dráha na Letnou v Praze byla zprovozněna 31. května 1891 jako první lanovka v Praze. Vedla od řetězového mostu císaře Františka Josefa (dnešní dolní vyústění Letenského tunelu) k restauraci v Letenských sadech (Letenskému zámečku), kde na ni navazovala Křižíkova elektrická dráha do Královské obory. V letech 1926–1935 jezdilo v trase bývalé lanovky dokonce i pohyblivé schodiště.

První lanová dráha v Praze vedla na Letnou. Zdroj obrázku

Stoletý kolotoč žije dál

Budova kolotoče byla opravena v roce 1995, na koně však tehdy nedošlo. V roce 2004 kolotoč koupilo Národní technické muzeum od tří soukromých majitelů. Kolotoč byl v provozu do 2006, pak byl jeho provoz ukončen. Komplexní rekonstrukce kolotoče znovu začala v roce 2017.

Technické vynálezy měnily životy lidí. Původní nadšení z atrakcí postupně přešlo v praktické každodenní užívání. Některé z nich mají i po sto letech stále své využití.

Až bude kolotoč opravený, přijďte se tuto neobvyklou technickou památku podívat. Možná neodoláte a také se párkrát svezete.