Ondřeji, vy pracujete z Filipín. Vnímáte rozdíly v souvislosti s odlišnou kulturou?

Lidé si tu ve všech aspektech osobního a pracovního života vytvářejí zvenku těžko prostupné sociální kruhy. Proto je velmi důležité s i přes prvotní odstup místních nestranit a netrávit veškerý čas pouze s ostatními expaty.

Jak probíhalo výběrové řízení? A v jaké fázi programu HC NET se nyní nacházíte?

Celodenní řízení bylo celé v angličtině. Skládalo se z osobnostních a analytických testů, ze skupinových "role play" scén z různých krizových situací, z vyjednávání o rozpočtu a ze samotného pohovoru. Teď jsem v tzv. druhé fázi programu. První rok, než jsem dodělal školu, jsem zůstal v ČR. Od druhého roku jsem začal létat na několikaměsíční výjezdy do našich firem v zahraničí. Cílem je dlouhodobá expatská smlouva, v rámci které zůstanete v dané zemi dva až tři roky.

Jaká je podle vás největší výhoda práce v zahraničí?

Podle mých zkušeností nemáte šanci cizí zemi a lidem příliš porozumět coby turista. Musíte tam nějakou dobu opravdu žít. Jako největší výhodu proto beru ohromné množství zkušeností, poznatků a zážitků.

Co nejužitečnějšího vás trainee program naučil?

Sebedůvěru. Překonávání výzev je jedna z nejlepších cest, jak získat zkušenosti, učit se a růst. A pochopil jsem také, že i když se daná výzva zdá zprvu mimo dosah, obvykle ji lze kombinací síly vůle, chladné hlavy a vytrvalosti překonat.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LZE JASNĚ URČIT, JAKOU MÁM PRO SPOLEČNOST PŘIDANOU HODNOTU. PRÁCE MI PAK DÁVÁ SMYSL

Filip Doseděl strávil necelý rok v Brně a nyní je součástí Home Credit týmu ve Vietnamu.

Filipe, čím vás zaujal program HC NET?

Nepochybně možností vycestovat pracovně do zahraničí ihned po dokončení studií, což na českém pracovním trhu není obvyklé. S tím souvisí i možnost případné relokace do dalších zemí v rámci skupiny a rychlého kariérního růstu.

Pracujete ve Vietnamu. Jak vám vyhovuje tamější pracovní prostředí a kolektiv?

Všeobecně zde panuje dobrá nálada a všichni jsou ochotní s čímkoli pomoci. Když s nimi řeším nějaký projekt, skutečnost, že ho řeším právě s nimi a oni mohou být jeho součástí, vnímají spíše jako poctu než povinnost.

Co probíhalo, než jste odcestoval?

Po absolvování výběrového řízení jsem strávil necelý rok (při studiu posledního ročníku vysoké školy) v Brně na oddělení CRM, kde musím vyzdvihnout perfektní pracovní prostředí a úžasné kolegy.

Jak trávíte ve Vietnamu volný čas?

Asi nejvíce času jsem s kolegy na jídle, které je tu perfektní. Pravidelnou tradicí je páteční týmový oběd a nepravidelné společné karaoke, výlety k moři nebo grilování. Hodně času věnuji objevování nových míst, lidí a poznávání kultury.

Co konkrétně vás na práci nejvíc baví?

Projektové řízení, a s tím spojené jednání se spoustou zajímavých lidí. Baví mě také, že vidím výsledky své práce, až už jsou jimi noví zákazníci, nebo zvyšování zisku společnosti - jasně tak lze určit, jakou mám pro společnost přidanou hodnotu. Práce mi pak dává smysl.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

VŽDY JSEM CÍTIL, ŽE JSEM NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ TÝMU

Martin Prchal získává díky společnosti Home Credit zkušenosti v Indonésii.

Martine, vy se pro změnu nacházíte v Indonésii. Jak dlouho už tam působíte?

Celkově čtyři měsíce. Lidé tady jsou velice různorodí. V analytickém odvětví je v Indonésii obrovský nedostatek pracovní síly. Setkáte se tak zde s velice šikovnými kolegy i s lidmi, kteří vám jsou schopni třikrát po sobě dodat stejně špatný výsledek.

Jakým jazykem se domlouváte?

Jediným akceptovaným jazykem ve firmě je angličtina. Samozřejmě se zde nesetkávám s britskou učebnicovou angličtinou a květnatější věty občas vedou k nepochopení. Takže se snažím používat spíše základní angličtinu. S větší komunikační bariérou jsem se naštěstí zatím nesetkal. V dalších měsících by mi měly pomoci kurzy indonézštiny.

Liší se dnes vaše práce oproti té v začátku programu?

Příliš se nezměnila. První rok jsem při práci ještě dokončoval školu, a tak to šlo pomaleji. Nyní mám určitě více zodpovědnosti, ale nemohu říct, že bych ji neměl od začátku. Vždy jsem se cítil nedílnou součástí týmu, ve kterém jsem se zrovna nacházel.

RÁD OPOUŠTÍM SVOJI "COMFORT ZONE", PROTO JSEM VŽDY OTEVŘEN NOVÝM PŘÍLEŽITOSTEM A NEODMÍTÁM NOVÉ VÝZVY.

Jak často se vracíte domů?

Firma mi proplácí dvě zpáteční letenky ročně za účelem soukromých návratů. Během čtyř měsíců jsem se vracel do Česka dvakrát. Jednou na čtrnáct dní a podruhé na měsíc.