Kde tráví v práci nejméně času a kde hrozí smrt z přepracování?

Poloviční úvazek. Ano či ne?

Poloviční úvazek v Nizozemí využívá téměř 40 % všech pracujících. Tamní firmy to velmi využívají. Nejspíš zjistily, že zaměstnanci se zkráceným úvazkem (většinou čtyřhodinovým) mají nejvyšší produktivitu práce. Proč to tak je? Celou dobu se dokáží na práci maximálně soustředit. Díky tomu pracují rychleji a efektivněji. Stinnou stránkou zkrácených úvazků však je nedostatečná výše mzdy. Mnoha lidem zkrátka to, co si za méně práce vydělají, nestačí.

Švédský pokus s kratším pracovním týdnem

Zkrátit pracovní dobu se rozhodli i v některých švédských firmách. Oficiálně je v zemi stále 40hodinový týdenní úvazek jako u nás, ale testovala se šestihodinová pracovní doba. Co vedlo švédské firmy k tomu, aby zkrátily zaměstnancům čas strávený v práci? Domnívaly se, že zkrácením pracovní doby zamezí zbytečným prostojům, které jsou v práci běžné – pokec s kolegy, konverzace na Facebooku, surfování na internetu, dlouhé soukromé telefonáty.

Druhým důvodem byla domněnka, že lidé, kteří budou mít více času na svou rodinu a své koníčky, budou v práci spokojenější. Na své nejmilejší hobby budou mít zkrátka dost času i ve svém volnu. Jak testování dopadlo? Výsledky pokusu z loňského roku jsou nejednoznačné. Pozitivní je, že se o 10 % snížil počet nemocenských a vzrostla pracovní spokojenost. Špatným zjištěním je skutečnost, že došlo ke zvýšení nákladů na provoz firmy o 20 %.

Kde se pracuje nejvíce?

Jste workohlik? Pracujte v asijských zemích. Jeden z nejdelších pracovních týdnů měli Korejci – pracovní týden tam znamená 68 hodin. V červenci 2018 vstoupí v platnost zákon, kterým bude pracovní týden zkrácen z 68 hodin na 52. Počítejte dobře. Pořád je to o 12 hodin více, než je běžná pracovní doba v Česku. Proč se k tomuto kroku odhodlali? Aby podpořili porodnost, která vloni poklesla na rekordní minimum. Zajímavé je srovnání Koreje se světem. V Jižní Koreji se pracuje o 400 hodin ročně více než ve Velké Británii nebo Austrálie. Jestli byste se čekali větší produktivitu, budete zklamaní. Přímá úměra zde neplatí.

Karóši – smrt z přepracování

Kapitolou sama pro sebe je Japonsko. Oficiálně nemají stanovenou délku pracovního týdne. Padla a jdu domů, to v Japonsku neexistuje. V Japonsku je zvykem vracet se z práce až v pozdních večerních hodinách. Trávit dlouhé hodiny v zaměstnání se považuje za důkaz oddanosti firmě.

V Japonsku došel workoholismus tak daleko, že následkem pracovního vyčerpání umírají lidé. Mají proto dokonce od roku 1978 speciální termín karóši. Z japonštiny se to dá přeložit jako smrt z přepracování. Příčinou úmrtí bývá nejčastěji diagnostikován infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda, které mají přímou souvislost s nadměrným stresem z pracovního kolotoče. V letech 2015 – 2016 zaznamenala vláda 1456 případů karóši. Odhaduje se, že čísla budou kvůli podhodnocení mnohem vyšší. Mluví se o děsivém čísle 9 000 případů ročně.

Kolik toho musí zemřelý odpracovat, aby jeho smrt mohla být označena tímto termínem? Podle japonského Ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí je to člověk, který pracuje průměrně 65 hodin týdně po více jak čtyři týdny, nebo 60 hodin týdně po více jak osm týdnů.

V oficiálních statistikách se uvádí, že průměrný Japonec odpracuje 50 hodin týdně. Ty neoficiální odhadují, že typický japonský pracovní týden se může pohybovat až mezi 70 a 90 hodinami týdně. Proč jsou různá čísla? Vysvětlení je prosté. V Japonsku je tradicí, že se většina přesčasů vůbec neeviduje, natož proplácí. Dokážete si představit pracovat v takovém tempu?

Najděte si rovnováhu mezi prací a odpočinkem

Pracovat hodně nebo málo? Vyplatí se zlatá střední cesta. Zkrácený úvazek je skvělý, ale počítejte s tím, že za poloviční práci dostanete poloviční plat. A to už tak růžově nevypadá. Využít čas na práci, který máme efektivně a ve zbytku času se věnovat rodině, přátelům a svým koníčkům. Zkrátka najít si v životě rovnováhu mezi prací a odpočinkem. To je ideální cesta.