Je chytrý, nebo má jen vysoké IQ?

Testy IQ jsou staré už více než 100 let

První porovnání inteligence provedl francouzský psycholog Alfred Binet. Jeho úkolem bylo vytipovat studenty, kteří mají problémy při učení a budou potřebovat pomoc učitele. Pro tyto účely sestavil v roce 1905 první test inteligence. Pro jejich vyhodnocení vytvořil, se svým spolupracovníkem Theodorem Simonem, „Binet-Simonovu inteligenční stupnici”.

V roce 1912 německý psycholog William Stern vylepšil původní definici inteligence Alfreda Bineta, a definoval ji jako poměr mentálního věku a věku skutečného. Zavedl tak pojem „inteligenční kvocient” definovaný známou rovnicí: IQ = mentální věk / chronologický věk x 100. A slavná zkratka "IQ" byla na světě.

Magická zkratka pro míru inteligence.

Revize Binet-Simonova testu z roku 1916, provedená americkým psychologem L. M. Termanem ze Stanfordovi univerzity, se stala základem pro řadu testů používaných dodnes.

V současnosti se pro výpočet IQ využívá tzv. odvozený kvocient, který se pojmenovává jako odchylkové (deviační) IQ. U tohoto odchylkového IQ se porovnává úroveň rozumových schopností člověka vzhledem k průměru celkové populace. Nejčastěji se používá žebříček hodnot IQ s průměrem v dané populaci 100, a počítá se s odchylkou 15 bodů.

Velké uplatnění IQ testy nalezly již za 1. světové války. S jejich pomocí armáda USA vybírala vojáky, kteří byli schopni zrychleného výcviku.

Historicky nejvyšší naměřené IQ má hodnotu 210

Kim Ung-Yong se narodil v roce 1962 v Jižní Koreji. Začal prý mluvit už v pouhých šesti měsících života. V době, kdy slavil teprve třetí narozeniny, dokázal číst, kromě svého mateřského jazyka, i v několika cizích jazycích, včetně japonštiny, angličtiny nebo němčiny. Ve svých 7 letech byl pozván, aby spolupracoval na specializovaném výzkumu pro NASA. V 8 letech získal doktorát na Colorado State University.

Geniální Kim byl mediální hvězdou. V televizi už ve 4 letech počítal příklady. Zdroj obrázku

Kim byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako dítě s historicky nejvyšším naměřeným IQ s hodnotou ohromujících 210 bodů. Kategorie zaměřená na nejvyšší inteligenční kvocient však byla nakonec v roce 1990 z knihy rekordů vyřazena, protože testy IQ dnes už nejsou považovány za spolehlivé kritérium pro určení jednoho rekordmana v této oblasti.

Vrátil do své rodné země, kde si splnil svůj sen. Jako normální student prošel všemi stupni vzdělání, a získal doktorský titul v oblasti stavebního inženýrství. Dnes učí studenty na univerzitě Shinhan. I když ho mnoho lidí považuje za promarněný talent, je šťastný a spokojený.

Dnes říká, že: „Lidé kladou příliš velký důraz na IQ. Štěstí je ve spokojeném životě a plnění si svých snů.”

IQ je jenom číslo, úspěch je v něčem jiném

Hodnota IQ neboli inteligenční kvocient, má podle amerického psychologa Howarda Gardnera vliv na úspěšnost v životě pouze z 20 %. Pro to, aby byl člověk úspěšný, je mnohem důležitější umění komunikovat, mít schopnost rozumět ostatním, umět rozpoznat a vyznat se ve svých pocitech a umět se správně rozhodovat. Gardner pojmenoval osm typů inteligence:

• jazykově-verbální
• logicko-matematická
• zvukově-hudební
• tělesně-pohybová
• vizuálně-prostorová
• vnitřní neboli intrapersonální
• společenská neboli interpersonální
• přírodní

První dva typy inteligence jsou nejsnáze měřitelné standardními testy a zakládá se na nich úspěšnost vzdělání. Ještě donedávna byly považovány za jediné „opravdové” inteligence. Další tři typy se těžko měří, ale jsou základem tvořivosti. Poslední tři typy určují kvalitu soukromého života a úspěch ve vztahu s okolím.

Ani v zaměstnání vám vysoké IQ moc nepomůže

Vysoká inteligence není pro práci to nejdůležitější. Zdroj obrázku

Vědci Robert Kelley a Janet Kaplanová provedli v USA studii na souboru nejlepších zaměstnanců Bellových laboratoří, kde pracují špičkoví inženýři a vědci. S překvapením zjistili, že celková úspěšnost a produktivita v zaměstnání či obecně v životě nijak významně nesouvisí s výškou IQ. Svůj výzkum uzavřeli v Harvard Business Review prohlášením: „Školní nadání, ani inteligenční kvocient nemají příliš velký význam pro určování budoucí produktivity a úspěšnosti v životě.”

Testy IQ, jako kritérium pro posuzování schopností při přijímání do práce, jsou v současné době přežité. Při pracovních pohovorech se s nimi ještě můžete setkat. Většinou jsou však jen jednou z částí celého výběrového řízení a slouží pouze jako jeho doplněk. Personalistu zajímá mnoho dalších věcí, jako například vaše schopnost pracovat v týmu, zda jste konfliktní, jaká je vaše motivace pro nabízenou práci atd.

Vždyť i samotní tvůrci prvních IQ testů Binet a T. Simon již v roce 1905 prohlásili, že „v inteligenci existuje základní schopnost, jejíž změna nebo nedostatek má nejvyšší důležitost pro praktický život. Touto schopností je soudnost, jinak nazývaná zdravý rozum, praktický smysl, iniciativa, schopnost přizpůsobit se okolnostem.”

Neupínejte se na číslo, které vám vyšlo v IQ testu a rozvíjejte se ve všech oblastech života. Hledejte si práci, která vás bude hlavně bavit a uspokojovat.