Intervalovým tréninkem k dosažení rovnováhy mezi prací a osobním životem

Pojem použili už v roce 2001 autoři Jim Loehr a Tony Schwartz a věnovali se mu v několika knihách na téma úspěchu v businessu. Autoři zkoumali metody, které užívají úspěšní sportovci při přípravě na soutěž, a aplikovali je na manažerskou práci. Ve svém díle apelují na vysoce postavené manažery, aby trénovali stejným stylem jako atleti. Pochopitelně nechtěli, aby se manažeři rozběhli přes překážky na atletickém okruhu, ale chtěli je upozornit na celostní program navržený k dosažení a udržení dobrých výsledků. 

Loehr a Schwartz často používají slovo „rovnováha“. Zejména pak ve třech dimenzích:

1. Mysl a tělo

2. Výkon a rozvoj

3. Výkon a odpočinek

Samozřejmě lidé, kteří chtějí mít úspěch v práci i doma, přemýšlejí o různých typech rovnováhy každý den. Loehrův a Schwartzův přístup nám ale přináší propracovanější pohled na věc. Jak se můžete za pomoci jejich přístupu stát nejlepším atletem v disciplíně „Práce-Život“?

První oblastí je rovnováha mezi myslí a tělem. Klasická chyba mezi atlety je přílišná pozornost na tělo na úkor mysli a psychického zdraví. Naopak manažeři mají tendenci trénovat pouze svoji mysl a intelektuální schopnosti a zapomínají na to, že tělo musí být zdravé, aby mohlo podávat špičkové výkony, byť v intelektuální oblasti. Loehr a Schwartz tedy upozorňují na to, že úspěch musí být založen na tréninku těla, emocí, rozumu i ducha.

V praxi to znamená, že pro úspěch v businessu je důležité dobře spát, zdravě jíst, cvičit, mít čas na společenské události a také na sebe sama. Součástí rovnováhy je také čas na reflexi, hledání perspektivy, případně meditaci či modlitbu. Nemusíte být v super fyzické kondici, abyste byli efektivní v práci či ve své rodičovské roli. Zanedbání vlastního těla ale může vést k neschopnosti být výkonní jak v práci, tak i v rodinném životě.

Rovnováha mezi výkonem a rozvojem je také důležitá pro rovnováhu mezi prací a životem. Atleti věnují valnou většinu energie vlastnímu rozvoji a přípravě na klíčové momenty v podobě velkých soutěží. V businessu to působí opačně: manažeři podávají výkon každý den a pouze malinká část jejich času je věnovaná profesnímu rozvoji. Ale i zde by se hodila větší inspirace ze světa atletů: i v businessu existují klíčové momenty, kdy je potřeba podat ten nejlepší výkon. V ostatních dnech je pak čas na rozvoji dílčích dovedností v situacích, které nejsou rozhodující.

Kdokoliv si chce udržet dobrý výkon, musí vymyslet způsob, jak rozvíjet nové kompetence namísto spoléhání na ty existující. Pokud to není možné během každodenních úkolů, je nutné si najít extra čas. Může to být 30 minut denně na vyhledání novinek v oboru, poslech výukového materiálu cestou do práce anebo vyzkoušení nového receptu alespoň jednou za týden. Čas na rozvoj oslabuje tlak na vlastní výkon a vytváří v nás otevřenost k novým postupům a dovednostem. Což z dlouhodobého hlediska přirozeně zvyšuje naši výkonnost.

Poslední dimenzí rovnováhy podle Loehra a Schwartze je rovnováha mezi výkonem a odpočinkem. Ve sportu je největším nepřítelem nedostatek plánovaného odpočinku. Pokud například vzpíráte činky, musíte si vždy dát určitou pauzu, aby si svaly odpočinuly a po odpočinku mohly dále růst. Pokud to neuděláte, svaly si poškodíte a nejenže se sportem skončíte, ale navíc si odnesete trvalé zdravotní problémy.

V businessu se často setkáme s náročnými projekty se šibeničními termíny. Občasné přesčasy a práce nadoraz je potřeba, ale pokud se přesčasy stávají normou, zaděláváme si na problémy – sníží se náš výkon a poškozena je nejen naše práce, ale také naše osobní životy. To se nevyřeší ani tím, že místo práce začneme urputně řešit rodinnou logistiku. Spíše je potřeba dát si pauzu od všeho. Můžete si například nastavit pravidelný čas, kdy vás kolegové nemohou kontaktovat. Anebo čas doma, kdy si všichni vypnou všechny možné obrazovky a věnují se sobě navzájem.

Z hlediska managementu nelze brát odpočinkový čas jako čas promrhaný. Odpočinek musí být součástí cesty k dobrým výkonům. Neměli bychom tedy pracovat vždy na maximum, být na telefonu i po pracovní době. Musíme si umět hlídat obědové pauzy, o víkendech odpočívat, jezdit na skutečné dovolené, kde nebudeme řešit pracovní e-maily. A právě touto rovnováhou se můžeme dostat k dobrým výkonům a rovnováze mezi prací a osobním životem.

Autor: Scott Behson

Překlad: Lenka Pavelková

Zdroj: https://hbr.org/2014/06/work-life-balance-through-...